Vojsko Ulicnicka z LN se zapojilo do války taktéž,však zvolilo taktiku,která je odlišná od jiných útoků.Potichu,jako mravenečci se jeho vojáci,na rozkaz přesunuli daleko na sever v utajení za místní lid,za obchodníky,rozděleni na několik skupin směřujíc do hlavního města severních říší,za účelem prodeje katapultů a náhradních dílů na hospodářské stroje.Teprve v onen den při srocení o nočním svitu úplňku,svůj převlek odhodili,rozmístili armády a připravili útok.Tři minuty před zahájením velitele útoku se za velitelským stanem něco pohlo,něco jakoby je někdo odposlouchával....
Byl zatrouben poplach a nařízen stav ohrožení,po propátrání okolí,bylo zjištěno ,že několik vojáků co měli hlídku kolem tábora je zavražděno a zahrabáno v přilehlých křoviscích.Není dosud jasné,kdo a odkud a jak,mohl tak bravurně maskovat sá m sebe,proklouznout před strážemi a ještě je přemoci.Hrdina čelil vážným pochybám a dlouhosáhým rozpravám se svými generály,ale nakonec vydal rozkaz k hromadnému frontálnímu útoku podle předem domluvených signálů a plánů.Bohužel,vojsko stíhalo jedno překvapení,za druhými....některé katapulty při bojové pohotovosti vzplály,druhé se rozpadly a mnoho beranidel mělo strhané krycí pláty.Že v noci nad ránem,nepřátelský um,potajnu rozdával karty předem,bylo jasné již při prvních bojích.Hradby se nepodařilo prolomit ani přelézt.Katapultní roty střílely jako o život,leč pouze zasažena jedna sýpka byla.Kdy už hrdina věděl,že je zle,bylo,když se z leva najednou vynořila početná mnohatisícová jízda nepřítele.Tu zahynul,hrdinně velitel vojsk Ulicnickovy armády.sám pobil na sto nepřátel a jeho druzi bojovali dlouhé dvě hodiny o slávu a čest svým jménům a zástavám.Do našich kronik světa se tito válečníci zapsali,napříč porážce,velkým odhodláním a odvahou,která se jen tak nevidí.Byl znát cvik,um a hrdost.Padly tisíce nepřátel,padly a už nevstali.
Jako poslední ještě okolo čtvrt na jednu v noci,byl slyšet ryk hrdiny a jeho pár věrných,jak obklopeni, se šípy v hrudi,bojovali než jim svaly vypověděly,až byli nemilosrdně utlučeni tou převahou,leč umírali za výsostného dojmu osobního vítězství nad strachem.
Toto zapsáno,bylo,dle svědectví archivováno a uloženo....
My jiho-východní lid,děkujeme za oběti,které provádí naši vojáci daleko na severu,nechť je jim země lehká.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.